Říkal jsem si, že bych chtěl umět jako ona
uchovávat slovo Boží ve svém srdci, rozvažovat o něm
a společně s apoštoly prosit o milost Ducha svatého,
jak čteme v Bibli. (Vojtěch Maria Cyril Kodet O.Carm)
Co tě na karmelitánské spiritualitě zaujalo?
/…/ Vztah k Panně Marii jako k té, která uchovávala slovo Boží ve svém srdci a rozvažovala o něm, jak čteme v Lukášově evangeliu – a společně s apoštoly prosila o milost Ducha svatého, jak se píše ve Skutcích apoštolů. Říkal jsem si, že to obojí bych chtěl umět, a cítil jsem se k tomu vnitřně přitahován.
Maria je na Karmelu vnímána jako sestra, která je pro karmelitány vzorem života z Božího slova. Časem byli nazváni „bratry Bblahoslavené Marie z hory Karmel“.
Kde jsi získal tak silný vztah k Panně Marii?
Ani pořádně nevím. V naší rodině se žil vztah k Panně Marii tak jako v jiných katolických rodinách, ale bez jakéhokoli ritualismu. Růženec jsem se začal modlit sám asi v patnácti letech cestou ze školy. Ani nevím proč. Chtěl jsem se modlit a tato forma modlitby mi začala vyhovovat. Velice mě ale oslovilo, jak o Panně Marii mluvil P. Metoděj Minařík a jak vztah k ní postavil biblicky. Ukázal mi ji jako vzor poslušnosti Božímu slovu, jako tu, která na něm postavila svůj život. A upozornil mě na to, že byla mezi učedníky, když společně s nimi prosila o vylití Ducha svatého. A sama celý svůj život také prožívala pod jeho vedením. To byl v té době dosti nezvyklý pohled na Marii.
Co je podstatou vnitřní modlitby na Karmelu?
Heslo našeho řádu je přejato od proroka Eliáše, který svůj vztah k Hospodinu vyjádřil slovy: „Živý je Bůh, před jehož tváří stojím“ (1 Král 17,1). Maria je zase vzorem v tom, jak uchovávala Boží slovo ve svém srdci a rozvažovala o něm. V naší řeholi sepsané patriarchou Albertem Jeruzalémským (kolem r. 1208) jsme vyzváni, abychom dnem i nocí rozjímali nad zákonem Božím, jak je napsáno v prvním žalmu. Právě modlitba postavená na Božím slově a život v Boží přítomnosti – to mi bylo blízké od prvního okamžiku, co jsem poznal Karmel.
Prý máš od křtu i jméno Maria…
Ano, narodil jsem se přímo na Letnice 20. května 1956, tedy na Hod Boží svatodušní. A pokřtěn jsem byl 10. června v kostele, který postavil můj děda se svým bratrem, a dostal jsem jméno Vojtěch Maria.
Jako karmelitáni působíte na mariánském poutním místě v Kostelním Vydří. Patřilo tradičně karmelitánům?
Ano i ne. Budova kláštera při poutním kostele Panny Marie Karmelské zde byla postavena pro bosé karmelitány již v polovině 18. století. Nepříznivé společenské poměry v době osvícenství za vlády Josefa II. ale příchodu řeholníků tehdy zabránily. Našemu řádu byla služba na tomto poutním místě svěřena pak v roce 1908. /.../
Po revoluci jsem se pak opět vrátili. 15. července 1990 jsem byl ustanoven farářem v Kostelním Vydří, kam jsem pak nastoupil symbolicky na svátek Panny Marie Karmelské, který se slaví 16. července. S kostelem jsme zpět dostali celý areál a mohli jsme začít s obnovou.
