Slavnost nanebevzetí Panny Marie 15.8.

Chceme-li, aby náš život byl šťastný...

Panna Maria nám ukazuje, že chceme-li, aby náš život byl šťastný, je třeba dávat první místo Bohu. Kolikrát v životě sledujeme věci nepatrného významu: předsudky, nevraživost, rivalitu, závist, iluze a pomíjivé materiální věci... Kolik hloupostí v životě! Známe to. Maria nás ale vybízí, abychom vzhlíželi k „velikým věcem“, které jí učinil Pán (Lk 1,46-55). A také nám, každému z nás Pán nabízí veliké věci. Je třeba je rozpoznávat.

Jsme poutníky k domovu nahoře

O slavnosti Nanebevzetí Panny Marie slavíme tyto „veliké věci“. Marie je vzata na nebe. Ona, která je lidským tvorem a jednou z nás, duší i tělem dosahuje věčnosti. A tam nás očekává jako matka čekající, až se její děti vrátí domů. Boží lid ji proto vzývá jako „bránu nebeskou“. Jsme poutníky na cestě k domovu tam nahoře. Díváme se dnes na Marii a vidíme cíl, což nám na naší pozemské pouti dodává útěchu a naději.

Pobídka pro všechny kdo trpí,
rmoutí se a žijí se sklopeným zrakem

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je pobídkou pro všechny, zejména pro ty, kdo trpí pochybnostmi, rmoutí se, žijí se sklopeným zrakem, který nedokážou pozvednout vzhůru.

Hleďme vzhůru, nebe je otevřené, nenahání strach. Není daleko, na jeho prahu nebe je matka, která nás očekává. Je to naše matka. Miluje nás, usmívá se a bedlivě nás podporuje. Jako každá matka chce pro svoje děti to nejlepší a říká nám: „Jste v Božích očích drahocenní; nebyli jste stvořeni pro malé světské potěchy, nýbrž pro veliké nebeské radosti.“ Ano, Bůh se totiž raduje, nenudí se. Bůh je radost. Nechme se vzít Marií za ruku. Pokaždé když bereme do rukou růženec a modlíme se k ní, činíme krok vpřed směrem k velikému cíli života.

Nenechme se vysát maličkostmi,
nýbrž volme Boží velikost

Nechme se přitahovat pravou krásou, nenechme se vysát životními maličkostmi, nýbrž volme Boží velikost. Svatá Panna, nebeská brána, ať nám každý den pomáhá hledět s důvěrou a radostí k Bohu, kde je náš pravý domov, ve kterém nás i ona očekává.