12.12. Panna Maria z Guadalupe

Kongres přírodovědců o obrazu Panny Marie Guadalupské

Phoenix. Přírodovědci, kteří po léta zkoumali plášť, nesoucí obraz Panny Marie z Guadalupe, potvrdili, že neexistuje vědecké vysvětlení vzniku obrazu. Na Mezinárodním mariánském kongrese, který se konal ve Phoenixu od 6. do 8. srpna, to oznámil Adolfo Orozco. Kongres spolupořádali Kolumbovi rytíři, diecéze Phoenix a Institut guadalupských studií, který nese jméno Naší Paní z Guadalupe.

Podle Orozca, který se podílel také na zkoumání Turínského plátna, je obraz Panny Marie otištěný na plášti svatého Juana Diega mimo jakékoliv vědecké vysvětlení a vzhledem k vlhkému a slanému klimatu v okolí baziliky v Mexico City, kde je plášť uchován, by měl být už dávno rozložený. Například kopie, která byla na podobný materiál namalována v roce 1789 a byla uchovávaná za sklem stejně jako originál, musela být už osm let po vytvoření odstraněna, protože začala blednout a rozpadat se. Naproti tomu původní obraz, otištěný na plášť, když se Panna Marie zjevila světci, zůstává nedotčený už 478 let. Nepoškodila ho ani kyselina dusičná vylitá na jeho cíp a výbuch v jeho blízkosti, poznamenal Adolfo Orozco. 

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

Papež František a pohled Panny Marie Guadalupské

Mojí nejhlubší touhou je chvíli zůstat před Pannou Marií Guadalupskou, řekl papež František novinářům během letu do Mexika. Již několik dní před začátkem cesty se svěřil, že kdykoliv cítí úzkost nebo obavy, k Panně Marii Guadalupské se obrací. A dodal, že chce ‚vzít‘ slova Matky Boží, aby skrze ni lidem řekl: ‚Nebojte se vyjít ven, neboj se, můj synu, moje dcero. Nejsem zde snad já, tvoje matka?‘
V paměti mnohých zůstane papežova sobotní návštěva místa s mexickým mariánským obrazem, před nímž strávil o samotě v tichosti více než dvacet minut. Zde se desítky minut díval na zázračné vyobrazení Matky Boží, nebo lépe – jak sám říká – přebýval pod jejím pohledem.

„Hodně jsem přemýšlel nad tajemstvím tohoto pohledu,“ prohlásil papež tentýž den před mexickými biskupy. „Především nás učí, že jediná síla schopná získat srdce lidí je Boží něha. To, co okouzlí a přivábí, co oblomí a zvítězí, co otevře a rozváže z pout, není síla nástrojů nebo tvrdost zákona, nýbrž všemohoucí slabost Boží lásky, která je neodolatelnou silou díky své lahodnosti a neodvolatelnému slibu jeho milosrdenství,“ řekl František.

Mariin pohled však svědčí i o jiné skutečnosti. Domorodý indián Juan Diego, kterému se v roce 1531 zjevila, několikrát Panně Marii opakoval, že není způsobilý pro úkol, který mu svěřila, neboť byl nevzdělaný. Matka Boží mu však pokaždé potvrdila, že právě on bude jejím poslem.

Podle Františka proto při vytváření Božího díla nemůže zůstat nikdo venku: „Všichni jsou nezbytní, zvláště ti, kteří se normálně nepočítají, protože nejsou na ‚potřebné úrovni‘ nebo ‚nemají potřebný kapitál‘. Svatyní Boha je život Jeho dětí, všech a za všech okolností.“

Vnějškově chudí lidé jsou pak obrazem a připomínkou vnitřní chudoby, která je potřebná pro život věřících. „Před Bohem může člověk zůstat pouze pokud je maličkým, sirotkem, žebrákem. Hlavní postavou dějin spásy je žebrák,“ řekl papež také před mexickými biskupy.

Panna Maria Guadalupská pak podle papeže zve věřící, aby byli jejími posly a doprovázeli druhé, „utírali slzy“, pomáhali „vězňům“, odpouštěli „těm, kdo ti ublížili“, těšili smutné, měli trpělivost s ostatními. Tedy praktikovali skutky milosrdenství.

Chvíle, které František strávil v Mexiku před obrazem Panny Marie Guadalupské, jsou „srdcem této cesty“, jak řekl papežův poradce P. Antonio Spadaro. Stýkají se zde však i témata jako Boží něha, milosrdenství, důraz na trpící a utiskované, chudobu před Bohem: témata, která jsou srdcem celého pontifikátu.

16. 02. 2016 Ondřej Mléčka / Se svolením převzato z www.cirkev.cz