Liturgické texty i písně a modlitby vyjadřující lidovou zbožnost označovaly Pannu Marii odedávna titulem Královny. V roce 1954, kdy se slavilo sté výročí prohlášení článku víry o neposkvrněném početí Panny Marie, stanovil Pius XII., aby se v poslední květnový den konala liturgická oslava Panny Marie Královny. Přenesením této památky na osmý den po slavnosti nanebevzetí se má zdůraznit jejich vzájemná souvislost a vnitřní návaznost. (Zdroj: breviar.cz)
Panna Maria je matka Krále Ježíše,
který se ale chtěl narodit malý...
Pannu Marii uctíváme i jako Královnu, tedy jako matku Krále Ježíše, který se ale chtěl narodit malý, stát se naším bratrem, který prosil o „ano“ křehké a chudé mladé dívky (srov. Lk 1, 38). Maria to pochopila do té míry, že se rozhodla zůstat malá po celý svůj život, ba dokonce se stále více zmenšovat, sloužit, modlit se, vytrácet se, aby udělala místo Ježíšovi, i když ji to stálo hodně.
Proto, drazí bratři a drahé sestry, nebojme se stát se maličkými před Bohem a jeden před druhým, nemějme strach ztratit svůj život, darovat svůj čas, přehodnotit svůj program a když je to nutné, omezit své plány, ne proto, abychom je zmenšili , ale abychom je učinili ještě krásnějšími prostřednictvím daru sebe samých a přijetí druhých.
(Papež František v promluvě na Východním Timoru v Dili 10. září 2024; zdroj Vaticannews.va/sk)
