Ohrožená Evropa a křesťanství

Titul  „Pomocnice křesťanů - Auxilium Christianorum" dostala Maria od papeže svatého Pia V., (1566-1572), který jí svěřil osudy Západu a křesťanství ohroženého tureckými vojsky, která dorazila až k Vídni a byla poražena i ve velké námořní bitvě u Lepanta (1571).

Papež vyhlásil v souvislosti s tímto vítězstvím svátek Svatého Růžence. Zdá se, že za děkovnou invokaci k nebeské přímluvkyni "Pomocnici křesťanů" vděčíme hlavně vítězným veteránům, kteří se z bitvy vraceli přes Loreto, kde Marii děkovali. Tak ke starodávným titulům "Těšitelka zarmoucených", "Útočiště hříšníků" přibývá i titul „Pomocnice křesťanů“. Samostatný svátek Marie Pomocnice křesťanů později ustanovil papež Pius VII. 24. května 1815, jako projev vděčnosti k Marii, když byl po 5 letech propuštěn z napoleonského zajetí.

Jan Bosco

Velký turínský pedagog, kněz a zakladatel saleziánů, svatý Jan Don Bosco (1815 – 1888) pak vkládá pod ochranu Marie pomocnice své nově vznikající velké dílo. Na ni se obrací s každou potřebou, zvláště když věci trvají dlouho a zamotávají se. Jan Bosco byl tak velikým ctitelem Marie Pomocnice křesťanů a šiřitelem jejího svátku.

Jan Bosko si Marii Pomocnici křesťanů zvolil za hlavní patronku salesiánské rodiny a jejích děl: v roce 1862 začal v Turíně stavět baziliku zasvěcenou Panně Marii Pomocnici, která byla posvěcena 27. října 1868. Po Marii Pomocnici křesťanů pojmenoval Don Bosko také ženskou řeholní kongregaci, kterou založil s Marií Domenicou Mazzarellovou.

Druhý vatikánský koncil

Titul „pomocnice“ také zmiňuje konstituce Druhého vatikánského koncilu Lumen gentium (62) mezi čtyřmi dalšími mariánskými tituly (přímluvkyně, pomocnice, ochránkyně a prostřednice).

(-MH-IMA-)

V ČR je několik kostelů zasvěcených Panně Marii Pomocnici křesťanů

Např: 

  • Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Železná Ruda)
  • Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Brno)
  • Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Zlín)
  • Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů (Filipov, Rumburk)