Nauka o Neposkvrněném početí říká, že Maria, matka Ježíše Krista, byla od prvního okamžiku svého početí uchráněna dědičného hříchu. Tato výsada jí byla dána Bohem díky zásluhám jejího syna Ježíše Krista, Spasitele lidského pokolení. Papež Pius IX. tuto nauku slavnostně vyhlásil jako dogma 8. prosince 1854 v encyklice Ineffabilis Deus. Uvedl v ní: „Blahoslavená Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí díky zvláštní milosti a výsadě, kterou jí udělil všemohoucí Bůh s ohledem na zásluhy Ježíše Krista, uchráněna veškeré poskvrny dědičného hříchu.“
Tato víra nebyla v církvi ničím novým – byla hlásána již od prvních staletí. K jejím obhájcům patřili svatý Justin, svatý Irenej a Tertulián, později také svatý Ambrož, svatý Augustin a svatý Sofronius. Právě svatý Sofronius v 7. století prohlásil: „Nikdo, kromě tebe, nebyl předem očistěn.“ (Hom. II; PG 87/3, 3248)
Svátek Neposkvrněného početí se slaví 8. prosince. Na Východě se začal slavit ke konci 7. nebo počátkem 8. století. Na Západě se objevil od 11. století, ale jeho význam se postupně upevnil až ve 14.–15. století, mimo jiné i díky teologickému dílu Jana Dunse Scota.
