Popelka Nazaretská je lyricko-epické básnické dílo, jehož autorem je Václav Renč, vzniklo ve věznici v Leopoldově v letech 1951-1962, kde byl autor vězněn komunistickým režimem. Báseň, byla tvořena a uchovávána převážně jen v paměti. Hlavní pointou textu je pohled na Kristův život očima Panny Marie.

Autor textu Václav Renč (1911–1973) byl katolickým básníkem a dramatikem, překladatelem i autorem textů kostelních písní. Po komunistickém puči v roce 1948 se ocitl v nemilosti režimu. V roce 1951 byl zatčen. O rok později byl ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí (tzv. proces se Zelenou internacionálou) odsouzen k 25 letům vězení. Propuštěn byl na amnestii v roce 1962.

Uchovávána v paměti, vynášena ústním podáním

Popelka Nazaretská je radostná píseň – pohled na Kristův život očima Panny Marie. Básnické dílo, které má 1752 veršů ve 35 zpěvech, bylo tvořeno a uchováváno jedině v paměti, protože autor ve věznici nesměl psát. Vězni měli zakázáno vlastnit či používat papír a tužku, což se hodnotilo jako vlastizrada, protože slova psaná vězni byla považována za šifrované zprávy nepřátelským agentům. A už vůbec nebylo možné psát náboženský text. I přesto bylo propašováno za vězeňské hradby několik autorových děl na cigaretových papírcích miniaturním písmem. Takové úniky byly sporadické, protože byly spojeny s velkým rizikem.

Neustálé uchovávání celého textu v paměti bylo pro básníka velkou zátěží a bránilo mu v další tvorbě. Jeden ze spoluvězňů - zedník, proto báseň zazdil ve vězeňské nemocnici, ale později to bylo vyzrazeno. Dílo tak bylo zničeno a autor za to musel strávit tři týdny v díře v bunkru a dalších 469 dní v nápravě – tedy na samotce, s polovičními porcemi už tak mizerného jídla, s neustále rozsvíceným světlem v noci a se zákazem dávat při spánku ruce pod deku.

„Darovaná“ shora

Popelka se z vězení po částech dostala ven ústním podáním díky spoluvězňům, kteří se ji učili nazpaměť, avšak nikdy nebývali s autorem dostatečně dlouho na jedné cele. Dílo bylo zkompletováno v roce 1958 na základě toho, co si vězni zapamatovali. Ale až po návratu z vězení v roce 1962 mu Václav Renč mohl dát definitivní podobu. V dopise literárnímu kritikovi Jaroslavu Medovi Vladimír Renč píše:

„Vychází tak, jak mi v těch samotách byla darována, zcela doslovně darována, proto jsem se neodvážil změnit, když šla do tisku, ani slovko, třeba by se zdálo (a mně prvnímu), že tady onde by byla na místě menší korektura.“

Spojení radosti a bolesti víry

Hlavní pointou díla Popelka Nazaretská je pohled na Kristův život očima Panny Marie. Podkladem díla se stala Bible - Popelka začíná vyhnáním Adama a Evy z ráje a pokračuje až do doby Ježíše Krista. Vyprávění spojuje radost a bolest víry a představuje Marii jako postavu, která může čtenáře inspirovat k oddané víře ve všech situacích lidského života.