Z veliké úcty, které se těší Panna Maria jako matka Ježíše Krista, vznikl v liturgickém kalendáři katolické i pravoslavné církve bohatý soubor mariánských svátků. Tyto svátky se podle svého významu rozdělují na slavnosti, svátky a památky.
Jednou z hlavních slavností je Neposkvrněné početí Panny Marie, slavené 8. prosince. Tato slavnost vyjadřuje víru, že Maria byla od svého početí uchráněna od dědičného hříchu.
Slavnost Zvěstování Panny Marie, slavená 25. března, připomíná biblické setkání Panny Marie s archandělem Gabrielem, který jí oznámil, že počne a porodí Ježíše. Svátek Navštívení Panny Marie připomíná její návštěvu u Alžběty, jak je popsána v evangeliu podle Lukáše (1,39n). Dříve se slavil 2. července, od druhého vatikánského koncilu připadá na 31. května.
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie, slavená 15. srpna, má kořeny už v 5. století v Jeruzalémě, kde se slavila jako svátek „Dormitio“ (zesnutí Panny Marie). Svátek Narození Panny Marie 8. září se zřejmě vyvinul ze slavnosti posvěcení kostela svaté Anny v Jeruzalémě, postaveného na místě jejího údajného rodiště. Maria je spolu s Janem Křtitelem jedinou světicí, jejíž narození se liturgicky slaví.
K dalším mariánským památkám v církevním roce například patří:
– Panna Maria Lurdská (11. února), připomínající její zjevení v Lurdech v roce 1858,
– Panna Maria, prostřednice všech milostí (8. května),
– Panna Maria Karmelská (16. července),
– Panna Maria Růžencová (7. října),
– a svátek Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě, slavený 21. listopadu.
