František se narodil v Assisi v letech 1181 nebo 1182 a zemřel tamtéž 3. října 1226. Po bezstarostném a poněkud výstředním mládí, i když nikoliv výslovně hříšném, zažil roční věznění během vojenské výpravy proti sousední Perugii a poté i těžkou nemoc. Tyto události vedly k jeho vnitřní proměně, která vyvrcholila kolem roku 1204 nebo 1205.
Jednoho dne ve zpustlém kostele svatého Damiána uslyšel hlas, který jej vyzval, aby "opravil kostel". František výzvu pochopil doslova, prodal část otcova majetku a začal opravovat kostel. Tím však rozhněval svého otce, který jej dovedl před biskupa a požadoval, aby se František zřekl veškerého dědictví. František to rád učinil, svlékl se ze všeho světského a rozhodl se žít v chudobě a pokoře.
Následující roky žil jako poustevník, žebral a opravoval kostely. Zvláště si oblíbil malý kostelík Panny Marie Andělské, nazývaný Portiunkula, který mu svěřili benediktini. Zde se modlil a roku 1208 zde obdržel nové Boží povolání – vyjít do světa, kázat pokání, bez peněz, bosý a v jednoduchém rouchu.
