Magnificat je chvalozpěv Panny Marie, který podle evangelia svatého Lukáše (1,46–55) pronesla při návštěvě své příbuzné Alžběty. Začíná slovy: „Velebí má duše Hospodina“, v latině Magnificat anima mea Dominum, podle nichž dostal svůj název.
Tento zpěv vyjadřuje Mariinu radost a vděčnost za Boží milosrdenství a povýšení pokorných. Obsahově navazuje na starozákonní zpěv chvály Chany (1 Sam 2,1–10), matky proroka Samuela.
Magnificat se stal součástí liturgie už v rané církvi. Dodnes se recituje nebo zpívá při večerní modlitbě církve, tzv. nešporách, před přímluvami. Je považován za jednu z nejkrásnějších a nejhlubších biblických modliteb chvály.
