Naděje v temných a bouřlivých
situacích našeho života
Naděje je pro nás darem do běžného života
Maria - Matka Boží je pro nás nejdůvěryhodnějším svědkem naděje. V ní vidíme, že naděje není pošetilým optimismem, ale darem, který je nám dán do běžného života.
Pokaždé když se Maria podívala na svého Syna, jako každá maminka myslela na jeho budoucnost. Ale v jejím srdci zůstala vryta slova, která jí v chrámě řekl Simeon: „Tvůj syn je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat – i tvou vlastní duší pronikne meč ‒ aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí“ (Lk 2,34-35).
Stella Maris v bouřlivých situacích našeho života
A když pod křížem viděla trpět a umírat nevinného Ježíše, pociťovala mučivou bolest. Přesto opakovala své „ano“, aniž by ztratila naději a důvěru v Pána. Maria tím, že z lásky tuto bolest snášela, stala se pro nás Matkou naděje.
Není náhodou, že jedním ze jmen pro Marii - Matku Boží je „Stella Maris“ (Hvězda mořská). Toto označení vyjadřuje naději, že v bouřlivých situacích našeho života nám Matka Boží přichází na pomoc, povzbuzuje a vybízí, abychom důvěřovali Bohu a dál v něj doufali.
Maria viděla věci srdcem, i když je nechápala
Evangelium o Panně Marii říká, že viděla věci srdcem. Uvažovala o věcech, které zažila a přemítala o nich. Následně se na ně pak mohla dívat z většího nadhledu. Bible doslova říká: „Maria to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.“ (srov. Lk 2,19.51). To, co si Maria „uchovávala“, nebyla jen její vzpomínka na to, co viděla a zažila, ale také na to, čemu ještě nerozuměla. Přesto přese všechno žila svůj každodenní život a čekala, až se vše jednou v jejím srdci spojí a ona vše pochopí.
Mariinu přítomnost pod křížem zaznamenávají evangelia prostým slovesem: „stála“. Stála tam. Nemluví se o její reakci, zda plakala či nikoli... Byla tam. V nejtrpčí chvíli. A trpěla se synem. Ani ona ještě nevěděla o Ježíšově zmrtvýchvstání. Avšak udržela zažehnutou svíci naděje v temných chvílích života… A toto se od své matky Marie ve svém lidství nejspíše naučil její syn Ježíš. A můžeme i my.
(Zpracováno podle textů papeže Františka: „Spes non confundit“ a „Dilexit nos“.)
