Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, uvozuje Týden modliteb za jednotu. Nabízí se však otázka: Není to zraňující pro evangelické křesťany, kteří se k Marii nemodlí?

Maria je první Ježíšovou učednicí

Maria je úzce propojena se svým Synem, a to jak ve vánočním, tak ve velikonočním příběhu. Je jeho první učednicí. Sama není součástí hierarchické struktury, zůstává na prvním místě tím, čím je v evangeliu, a nechce být více – je „služebnicí Páně“. Patří proto všem křesťanům, stejně jako evangelium.

Není to zraňující pro evangelické křesťany?

Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, uvozuje Týden modliteb za jednotu. Nabízí se však otázka: Není to zraňující pro evangelické křesťany, kteří se k Marii nemodlí? Toho se není potřeba obávat. Vždyť to zásadní, co o Marii víme, poznáváme z Písma svatého, které církve vzešlé z reformace považují za svou hlavní autoritu. Podle Písma je přece Maria „blahoslavená“, „požehnaná mezi ženami“, podle Písma ji budou „blahoslavit všechna pokolení“. O ní mluvil Pán na kříži k Janovi: „Hle, tvá matka.“

Ani pro evangelickou spiritualitu nemůže nebýt inspirativní Mariino „uchovávání slov Ježíšových ve svém srdci“ nebo její chvalozpěv „duše má velebí Pána“. Maria je však podle Bible i předobrazem církve, vždyť – jak předpověděl Simeon – „tvou vlastní duší pronikne meč, aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí“. Ona a její potomstvo, které se drží svědectví Ježíšova, bude podle Zjevení Janova terčem útoku zlých sil.

Udělejte, cokoli vám Ježíš nařídí

Ekumenický dialog křesťany různých vyznání významně přiblížil k sobě. Během posledních dvou generací se udělalo hodně teologické práce na obou stranách. Najednou poznáváme, že nejsme protivníci, nýbrž plujeme společně. Ne ještě na jedné lodi, ale už aspoň vedle sebe, týmž směrem. Vysněná jednota církve však nemůže vzejít jen z teologické práce, rozumu, myšlení, projektů. Maria tu představuje „srdce“ ekumenismu, mateřský aspekt, touhu obejmout všechny. Přitom je její úloha podřízená, její role skrytá, Ježíš je Pán, ona ho nezastiňuje, nýbrž naopak ponouká: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Její nabádání nás pohání do středu církve, k evangeliu, ke svátostem, ke Kristu, ke společenství svatých, nikoli mimo ně.

Bohorodička při ekumenických slavnostech zatím připomíná Popelku, která je držena mimo záře reflektorů. Přitom ty tři oříšky coby zvláštní ozdobení Boží trojicí dostala jen ona jediná. 

MARTIN T. ZIKMUND, evangelický farář a redaktor Perspektiv KT