Panna Maria

Ježíš byl v lůně Panny Marie počat pouze mocí Ducha svatého. V panenském početí Otcově církev vidí znamení, že jde opravdu o Božího Syna, který přišel v lidském těle. (srov. Katechismus, čl. 496)

Katechismus o Mariině panenství

Evangelijní vyprávění považují panenské početí za Boží dílo, které přesahuje jakékoliv chápání a jakoukoliv lidskou možnost: Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého, říká anděl Josefovi (Mt 1,20). Církev v tom vidí naplnění Božího příslibu daného prorokem Izaiášem: Hle, panna počne a porodí syna (Iz 7,14). (srov. Katechismus, čl. 497)

Mlčení Markova evangelia a listů Nového zákona o Mariině panenském početí působilo někdy rozpaky. Tak mohly vyvstávat pochybnosti, zda se nejedná o legendy nebo o teologické konstrukce, které nechtějí vypovídat o skutečné historické události. Na to lze odpovědět: Víra v panenské početí Ježíše narazila na prudký odpor, posměch nebo nepochopení od nevěřících, židů i pohanů: nebyla tedy nijak motivována pohanským bájeslovím nebo nějakým přizpůsobením dobovým názorům. Smysl této události je dostupný jen pohledu víry, která ji vidí v oné vnitřní souvislosti, jež spojuje navzájem všechna tajemství, v celku Kristových tajemství, od vtělení až po jeho velikonoční tajemství. O této souvislosti svědčí již svatý Ignác Antiochijský: Kníže tohoto světa neznal Mariino panenství a její porod, stejně jako smrt Páně: tři vznešená tajemství, která se uskutečnila v Božím mlčení. (srov. Katechismus, čl. 498)

Mariino panenství ukazuje, že při vtělení měl absolutní iniciativu Bůh. Ježíšovým Otcem je pouze Bůh. Lidská přirozenost, kterou Ježíš přijal, jej nikdy neoddělila od Otce ... skrze přirozenost Syn Otce svým božstvím, skrze přirozenost Syn Matky svým lidstvím, ale ve vlastním smyslu Boží Syn v obou svých přirozenostech. (srov. Katechismus, čl. 503)

Maria je panna, protože její panenství je znamením její víry, kterou neoslabila žádná pochybnost, a její bezvýhradné odevzdanosti do Boží vůle. Svou vírou se stala matkou Spasitele: Maria je blaženější tím, že přijala víru v Krista, než tím, že ho tělesně počala. (srov. Katechismus, čl. 506)

Maria je zároveň panna i matka, protože je obrazem a nejdokonalejším uskutečněním církve: "Církev ... se stává přijetím Božího slova také matkou: kázáním a křtem totiž rodí k novému a nesmrtelnému životu děti počaté z Ducha svatého a zrozené z Boha. A je také panna, protože neporušeně a čistě zachovává věrnost slíbenou Snoubenci." (srov. Katechismus, čl. 507)

Trojí znamení

Mariino panenství je trojím znamením. Je znamením zasvěcení pro výlučnou službu Bohu, znamením chudoby, která volá po Boží plnosti, znamením nového království, které přichází zvrátit zákony stvoření. Toto trojí hledisko panenství nebo čistoty ozřejmuje mnišství v církvi. Mnišský celibát je znamením zasvěcené disponovatelnosti, kontemplativní chudoby, a eschatologické novosti.

(Max Thurian: Maria, Matka Pána, Brno Petrov 1991, s. 32 )

Věrnost Písmu

Jasná a přesná tvrzení svatého Matouše (1,18-25) a svatého Lukáše (1,27.34-35), tak jako zdánlivě nejsouvislejší verze svatého Jana (1,13), potvrzují, že Marie byla před Kristovým narozením pannou.

(Max Thurian: Maria, Matka Pána, Brno Petrov 1991, s. 24)

Štítky: chudoba, Maria, Mariino panenství, služba




Sdílet na Facebook
Sdílet na TwitterSdílet na LinkedInPoslat odkaz emailemVytisknout tuto stránku

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

 

Administraci zajišťuje redakční systém společnosti NETservis s.r.o.